K tavení spojovaných dílů slouží elektrický oblouk hořící mezi wolframovou elektrodou a spojovaným materiálem. Elektroda se netaví a dodává se přídavný drát, podobně jako u autogenního svařování. Zdroje proudu musí být schopny dodat neměnný proud.
Na svařování hliníku jsou většinou využívány jednofázové transformátory. Roztavený kov v místě svařování, přídavný drát i elektroda musí být před přívodem vzduchu chráněny atmosférou inertního plynu. Většinou se používá argon, některé aplikace umožňují použití hélia, nebo jeho směs s argonem. Pro korozivzdornou ocel mohou být použity směsi argonu s vodíkem.
Svařovací zdroje AC/DC umožňují generování stejnosměrného i střídavého proudu.
Kvalita je naší prioritou. Vyzkoušejte.
Máte zájem o naše služby? Nezávazně nás poptejte, nabízíme konzultaci zdarma.
